Zálužský hrad

Hrad Hrádek stával na mírné vyvýšenině mezi Osekem a Zálužím, na místě blíže neurčeného hradiště; jeho držitel Zbyněk ze Záluží zemřel asi r. 1358. Jméno hradu "Hrádek u Zálužic" se však objevuje poprvé až v r. 1510. V r. 1377 zde seděl Markvart ze Záluží, který pocházel z rodu Sulislavců a byl vnukem Oldřicha z Valdeka. Někdy na sklonku 15. století se Hrádek stal součástí žebráckého panství, jehož držiteli byli (asi od r. 1484) páni z Gutštejna. Po Gutštejnech, před r. 1495, dostali Hrádek do dědičného vlastnictví od krále Vladislava II. Jan a Kunata Pešíkové z Komárova. Tak se stal Hrádek součástí komárovského statku - byl opuštěn, neboť držitelé statku sídlili v komárovském hradě a záhy zpustl. Jako pustý se uvádí v r. 1543, kdy byl jeho držitelem Jan mladší Pešík z Komárova, a naposledy ještě r. 1586. Z hradu se dochovaly zbytky příkopů a zdivo, které bylo odhaleno při výkopech pro vodovod po r. 1960. Dnešní budova, postavená na jeho místě, je bývalý ovčín, k jehož stavbě bylo použito kamene ze zřícenin hradu. Vížka s cimbuřím u této budovy je novodobá romantická stavba asi z poloviny 19. století.

zdroj: Kol.: Hrady, zámky a tvrze v Čechách na Moravě a ve Slezsku - Západní Čechy, Nakladatelství Svoboda, Praha 1985