Veleň

Zaniklá ves Velenec ležela mezi obcemi Veleň a Sluhy severovýchodně od Prahy, zřejmě v blízkosti Mratínského potoka. Je doložena mezi lety 1318 a 1593. Tvrz doložena od r. 1425. Ves i tvrz zanikly v průběhu 16. stol. prakticky beze stop.

Nejstarší doklad o existenci vesnice Velenec mezi obcemi Veleň a Sluhy pochází z r. 1318, kdy zápis v zemských deskách uvádí jméno Vaňka z Velence. Další zmínky jsou z let 1365 a zejména 1392, kdy Ješek z Veleně prodal zdejší poplužní dvůr augustiniánům z Karlova na Novém Městě pražském. Zápis císaře Zikmunda z r. 1436 tu dokládá majetek svatovítské kapituly a kostela ve Staré Boleslavi.

V roce 1425 byl majitelem Velence Mikuláš Florek z Rybňan a tehdy je tu poprvé doložena tvrz jako vlastnické sídlo. Florek však zemřel bezdětný a tak se tu po něm střídala dlouhá řada majitelů, z nichž známějším jménem byl jen Václav Budovec z Budova na počátku 16. století. Tvrz postupně ztrácela svůj rezidenční charakter a r. 1545, kdy byla v majetku Mikuláše Všeliského ze Všelis, je již označována za pustou. Postupně zanikala i celá ves. Poslední zmínka o Velenci pochází z deskového zápisu v r. 1593. Nezachovaly se žádné zprávy o vzhledu a velikosti tvrze a její lokalizace stejně jako poloha celé vsi je sporná. Částečné vysvětlení podává jen josefský katastr, který označuje dnešní Podhájský rybník severně od Veleně jako Tvrzský. Je tedy pravděpodobné, že tvrz i ves ležely v blízkosti tohoto rybníka, nejspíše pod jeho hrází. Tam se také dochoval jediný údajný pozůstatek Velence, totiž budova mlýna, která byla později upravena na hájovnu. Obecně je nyní uznáváno, že zaniklý Velenec ležel severně od dnešního rybníka Podháj v blízkosti toku Mratínského potoka, jehož svažitý východní břeh pokrývá háj. Ten také obklopuje celý rybník.

zdroj: Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku VII, Svoboda 1988