Šumná
Josef Bělohlávek
Zbytky zříceného objektu renesanční tvrze ve dvoře pod hradem Nový
Šumburk, ležící přibližně tři kilometry západně od Klášterce nad Ohří a
dvacet kilometrů jihovýchodně od Chomutova. Hrad Nový Šumburk byl
založen před rokem 1435 Vilémem ze Šumurka. Když počátkem druhé poloviny
16. století zpustl, nechaly vystavět dědičky jeho posledního držitele,
jenž na něm pobýval, Petra Boryně ze Lhoty, sestry Markéta a Benigna ve
dvoře pod hradem nové sídlo, zvané tvrz. Markéta je kolem roku 1599
nechala přestavět společně s druhým manželem Vilémem Hoferek z
Lobenštejna. Tvrz byla především rozšířena a vstupní bránu do dvora
ozdobil erb jejího manžela s nápisem upomínajícím na oba manžele uložený
dnes v kláštereckém zámku.
Statek s tvrzí koupil od Markéty v roce 1607 Kryštof z Fictumu, majitel kláštereckého panství, jehož majetek zkonfiskovaný v roce 1621 jako pokuta za účast ve stavovském povstání z let 1618-1620 získal Kryštof Šimon z Thunu. Za něho a jeho nástupců ztratila tvrz tvořící od té doby přímou součást kláštereckého panství definitivně rezidenční funkci. Posléze byla využívána k obytným účelům a rovněž k zajištění provozu poplužního dvora.
Rumburská tvrz tvořila východní část severního křídla bývalého poplužního dvora. Úpravy provedené v 17. a 18. století ji změnily na prostou patrovou obdélnou budovu při vjezdu do dvora, krytou sedlovou střechou. Její přízemí tvoří několik zaklenutých křížovými klenbami, přičemž starší část stavby z doby po roce 1560 zůstala zřejmě dochována ve východní části objektu. Protože stavba, užívaná po roce 1945 státním statkem k bytovým účelům, nebyla průběžně udržována, je dnes ve zříceninách. Střešní krytina prakticky zmizela, zřítila se větší část krovu, obvodové zdivo trpí rozsáhlými statickými poruchami, narušeny jsou stropy. Budově bývalé tvrze tak bezprostředně hrozí zánik.
Statek s tvrzí koupil od Markéty v roce 1607 Kryštof z Fictumu, majitel kláštereckého panství, jehož majetek zkonfiskovaný v roce 1621 jako pokuta za účast ve stavovském povstání z let 1618-1620 získal Kryštof Šimon z Thunu. Za něho a jeho nástupců ztratila tvrz tvořící od té doby přímou součást kláštereckého panství definitivně rezidenční funkci. Posléze byla využívána k obytným účelům a rovněž k zajištění provozu poplužního dvora.
Rumburská tvrz tvořila východní část severního křídla bývalého poplužního dvora. Úpravy provedené v 17. a 18. století ji změnily na prostou patrovou obdélnou budovu při vjezdu do dvora, krytou sedlovou střechou. Její přízemí tvoří několik zaklenutých křížovými klenbami, přičemž starší část stavby z doby po roce 1560 zůstala zřejmě dochována ve východní části objektu. Protože stavba, užívaná po roce 1945 státním statkem k bytovým účelům, nebyla průběžně udržována, je dnes ve zříceninách. Střešní krytina prakticky zmizela, zřítila se větší část krovu, obvodové zdivo trpí rozsáhlými statickými poruchami, narušeny jsou stropy. Budově bývalé tvrze tak bezprostředně hrozí zánik.
zdroj: Jiří Úlovec, Ohrožené hrady, zámky a tvrze Čech, Libri, 2005
https://www.zanikleobce.cz