Nebovidy


Horní tvrz

https://www.cestyapamatky.cz/kolinsko/nebovidy/horni-tvrz
https://www.cestyapamatky.cz/kolinsko/nebovidy/horni-tvrz

V průběhu 14. století byly Nebovidy rozděleny na dvě části a v každé z nich vznikla tvrz. Horní část vesnice s románským kostelem patřila v roce 1439 Baltazarovi (Bazkovi) z Nebovid a jeho bratru Kašparovi z Nebovid, zakladateli zemanské rodiny Kašpárků z Nebovid. V roce 1439 je horní tvrz poprvé písemně doložena s názvem Okrouhlá, ale vznikla s největší pravděpodobností mnohem dříve. Jednak s ohledem na románský kostel v jejím těsném sousedství a použitý název Okrouhlá by mohl svědčit o kruhové formě stavby, nebo alespoň tvaru vnějšího ohrazení. Teoreticky je možno uvažovat o typu tvrze s obvodovou zástavbou na kruhovém půdorysu, typickém pro 2. polovinu 13. století. Podobu a přesné stáří tvrze by mohl objasnit pouze archeologický průzkum.

V roce 1473 spojil obě části Nebovid Jindřich z Nebovid, předek zemanské rodiny Chotouchovských z Nebovid a obec jako jeden celek prodal Janu Plzákovi z Nebřežin, od něhož je v roce 1477 získal kutnohorský měšťan Mikuláš Rezek z Veselé. V této době byla horní nebovidská tvrz Okrouhlá opuštěna, neboť majitelé panství se rozhodli nadále obývat pouze druhou tvrz v dolní části vsi.

Později byla chátrající budova přestavěna na faru, která vyhořela koncem 19. století (1900?). Do dnešních dnů se z bývalé tvrze dochovaly části obvodových zdí ve dvoře nově postavené fary a pozdně středověké sklepy bez architektonicklých detailů, vyhloubené v mušlovém vápenci. V letratuře se dále uvádí dochovaný gotický portál z 15. století v budově fary, ten jsem však při prohlídce v roce 2006 neobjevil; zřejmě se jedná o přepis popisu staré fary před požárem v 19. století.

Pozůstatky tvrze Okrouhlá se nacházejí na soukromém pozemku a vstup do sklepení není možný.

zdroj: https://www.cestyapamatky.cz/kolinsko/nebovidy/horni-tvrz

Chyba v popisku - jedná se o Horní tvrz
Chyba v popisku - jedná se o Horní tvrz

Dolní tvrz

https://www.cestyapamatky.cz/kolinsko/nebovidy/dolni-tvrz
https://www.cestyapamatky.cz/kolinsko/nebovidy/dolni-tvrz
V průběhu 14. století byly Nebovidy rozděleny na dvě části a v každé z nich vznikla tvrz. Tvrz v dolní části obce vznikla před rokem 1407, kdy tuto část obce vlastnil Jan ze Struhařova. Jeho nástupce, Petr ze Struhařova, ji v roce 1436 prodal Václavu z Klenové a ten celý majetek obratem prodal Janovi z Kozojed, bratru své manželky Machny. Při tomto prodeji se také poprvé písemně zmiňuje již vystavěná tvrz. V roce 1473 spojil obě části Nebovid Jindřich z Nebovid, předek zemanské rodiny Chotouchovských z Nebovid, sídlící do této doby na horní nebovidské tvrzi Okrouhlá. Spojenou obec prodal jako jeden celek Janu Plzákovi z Nebřežin kolem roku 1475 a od něho ji v roce 1477 získal kutnohorský měšťan Mikuláš Rezek z Veselé. Ten si za své nové sídlo zvolit tuto (dolní) tvrz a horní tvrz Okrouhlou nechává přestavět na faru. V roce 1544 získal dolní tvrz kutnohorský měšťan Jan Hanykéř ze Semína, povýšený do rytířského stavu. Po něm ji drželi jeho synové Jan a Boleslav, později pak jejich potomci, z nichž Vilém Hanykéř ze Semína (Janův syn) v roce 1564 vyplatil všechny podíly a stal se jediným majitelem panství. Za Hanykéřů byla původní malá gotická tvrz přestavěna a rozšířena v renesančním stylu. Vznikla výrazná jednopatrová trojkřídlá budova opevněná příkopy a valy. Po smrti Viléma Hanykéře († 1580 ?) vyženil tvrz Jan Jiří Háša z Újezda, který zřejmě v přestavbě ještě několik let pokračoval, ale jelikož Nebovidy zadlužil, museli je jeho děti roce 1610 prodat hlavnímu věřiteli, Pavlu Hrabaňovi z Přerubenic. Ten Nebovidy připojil ke svému panství Červené Pečky, takže tvrz přestala rázem sloužit jako panské sídlo a byla nadále využívána pouze pro hospodářské účely. V roce 1713 byla tvrz tehdejším majitelem panství Karlem Jáchymem Bredou upravena na sýpku a sklady, a tomuto účelu sloužila až do 90. let 20. století. Při této přestavbě došlo k zabílení sgrafit, zrušení pavlačí, vybourání příček místností v 1. patře a k zazdění velkých renesančních oken, která nahradila malá sýpková okna, patrná na tvrzi dodnes. V roce 2001 bylo na poslední chvíli zabráněno jejímu zboření, když byla krátce před demoličním rozhodnutím zapsána mezi nemovité kulturní památky. Od roku 2008 probíhají průběžné opravy tvrze.

Dolní nebovidská tvrz se dochovala pozoruhodně dobře, přestože přes 400 let sloužila pro zemědělské potřeby. V celé své hmotě se dochovala v původním rozsahu mohutná jednopatrová budova trojkřídlého půdorysu, na severní straně doplněná dvěma mladšími stavbami (stáj a patrový obytný dům), pocházejícími z barokní přestavby na sýpku. Jednotlivá křídla tvrze se od sebe liší svou délkou i šířkou, přestože zvenčí tvrz působí rovnoměrně. Východní křídlo je nejkratší a v úrovni mírně zapuštěného přízemí a částečně i v nároží prvního patra obsahuje konstrukce původní gotické tvrze. Zdivo v nároží je dvojnásobně silné, což by mohlo nasvědčovat existenci věže v této části stavby. Z pozůstatků gotického zdiva se dá usuzovat na pokročilejší stavební řešení s jedním nebo dvěma obytnými křídly. Z gotické periody se ještě dochovalo ostění okna na barokním severním křídle, které zde bylo druhotně poskládané z částí zkoseného gotického ostění s otvory pro mříž. Zbylé zdivo pochází z renesanční přestavby, při které vzniklo i současné rozdělení místností s valenými výsečovými klenbami s hřebínky v přízemí a také zbytky velkých oken v prvním patře, později zazděných. Na vnějších stěnách tvrze se dochovaly zbytky dvou druhů sgrafit, které by mohly dokládat etapovou výstavbu (nejedná se o dvě vrstvy, kde by jedna překrývala druhou). Ve větším rozsahu se na východním křídle dochovaly zbytky náročně graficky provedených úhlopříčně dělených a stínovaných obdélníků, imitujících zdivo z bosovaných kvádrů. Druhý typ sgrafit na jižním a západním křídle je v prostředí českých tvrzí zcela výjimečný - tvoří ho nekonečný kobercový vzor, který je doplněn červenou barvou, takže po dokončení působil jako bílá síť vzájemně se prostupujících osmiúhelníků s vloženými čtverci na červeném podkladě. Oba druhy sgrafita končí pod římsou uceleným řádkem, takže renesanční stavba nebyla vyšší než dnes. V zazdívkách bývalých renesančních oken se dochovaly celé díly jejich původních pískovcových ostění. Barokní budova stáje na severní straně nádvoří je sklenuta barokní valenou klenbou s lunetami a v jejím průčelí se stejně jako protilehlé stěně obytné budovy dochovaly zbytky záklenků po bráně. Součástí areálu tvrze je i patrový obytný dům stojící na jeho severovýchodním nároží, který vznikl pravděpodobně jako novostavba na místě staršího stavení někdy v 1. polovině 19. stol. Vzhledem k tomu, že dům nemá již několik let na jedné části střešní krytinu, došlo v patře budovy vlivem zatékající vody k samovolnému opadání novějších vrstev omítek, pod kterými se v roce 2013 objevily dekorativní malby zobrazující dřevěné táflování neogotických tvarů. Dekorativní malby jsou i na stropě a její fragmenty jsou patrné i v ostatních prostorách patra i přízemí. Vzhledem k pouze částečnému odkrytí lze malby předběžně datovat do poslední třetiny 19. stol.

Dolní tvrz v Nebovidech je v majetku obce a v péči zapsaného spolku Nebovidská tvrz, ukterého si lze domluvit i její prohlídku mimo pořádání kulturních akcí. Přístupné je nově objevené středověké sklepení vyhloubené v pískovcové skále, gotické sklepy v nejstarší části tvrze s pohádkovými bytostmi, svíčkárna, apatyka, kovárna a konírna s galerií.

Prohlášení za památku

Dolní tvrz byla 30. 7. 2001 prohlášena Ministerstvem kultury kulturní památkou a zapsána do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR pod číslem 51045/2-4441.

zdroj: https://www.cestyapamatky.cz/kolinsko/nebovidy/dolni-tvrz

zde je samozřejmě myšlena gotika
zde je samozřejmě myšlena gotika