Kopisty

Jednou z největších staveb posledních desetiletí v CSR je bezesporu Se­veročeská uhelná pánev. Rychle postupující těžba a důsledky, které z ní plynou, přinášejí velké nároky na všestrannou průzkumnou a výzkumnou činnost, ze­jména lokalit a objektů, které jsou touto vzrůstající těžbou bezprostředně ohro­ženy ve své existenci. Mezi těmito místy je i městečko Kopisty mezi Mostem a Litvínovem, jehož záchranný průzkum a výzkum probíhá postupně ve třech polohách. V jedné poloze se jedná o povrchový stavebně historický průzkum dotčených objektů, prováděný Státním ústavem pro rekonstrukci památkových měst a objektů,1 ze kterého vychází průzkum hloubkový pod omítky a do kon­strukcí, jehož cílem je výsledky předchozího průzkumu doplnit a upřesnit.2 Dále tu byl r. 1975 zahájen výzkum archeologický, pod vedením pracovníků mostecké expozitury Archeologického ústavu ČSAV. Předmětem průzkumo­vých fází prováděných v SÜRPMO byla vedle dalších staveb v městečku pře­devším vzácně zachovaná budova bývalé tvrze a farní kostel (obr. 6, 7). Stave­niště dnešní tvrze zabírá stejně jako kostel jednu z nevýrazných terénních 11 vln, jakýchsi ostrovů, vymezených ještě nedávno rybníky a potoky. Několik úvodních sond, které v areálu tvrze položila mostecká expozitura AÜ ČSAV, poskytlo tu doklady o osídlení ve 13. století a nelze zatím vyloučit ani existenci osídlení staršího (Klápště-Slavíček, 1975, 129-133). Počátkem 13. stol. patřily Kopisty rodu Hrabišiců, z nichž Kojata z Mostu daroval r. 1227 své zboží zderazskému klášteru. Působením tohoto kláštera mohlo dojít k výstavbě nebo znovuvýstavbě kostela do dnešní základní půdo­rysné i hmotové podoby. V 1. polovině 14. stol. získali Kopisty Keruňkové z Lomu, po nich r. 1344 pak benediktinský klášter v Saské Kamenici, jemuž patřily ještě r. 1366. Teprve poté se tu asi obnovuje nebo nově buduje nějaké panské sídlo, po němž se píší noví pánové, kteří měli současně podací právo ke zdejšímu kostelu. Počátkem 15. stol. tu určitou dobu žil a posléze i zemřel Václav z Mrzlic, nadále se tu pak rychle střídá několik dalších majitelů, jistě však bez větších stavebních investic do nového objektu, které se v r. 1439 po­prvé v pramenech výslovně uvádí jako tvrz, současně s dvorem a vsí. Je zřejmě nepochybné, že nejstarší sídlo jmenovaných majitelů leželo v areálu dnešní tvrze v sousedství "ostrova" s kostelem. Vedle nich tu nadále existuje nějaký manský statek, zatím neznámé polohy. V r. 1439 kupuje již celé Kopisty Hanuš Hochauser z Mostu, v jehož rodu zůstávají téměř 80 let - do počátku 16. stol. Rekapitulace dějin Kopist ve středověku i výsledky povrchového a hloubko­vého průzkumu současného stavu budov kopistské tvrze již neumožňují re­konstruovat nejstarší podobu tohoto panského sídla. Jedním z úkolů prohlou­beného výzkumu archeologického bude jistě zejména vymezení hranic středo­věkého tvrziště a jejich postupujících proměn. Poslední stav na jižní straně proti kostelu a na západní straně proti náměstí zachycuje katastrální plán z let 1779-1780, kdy zde dosud existoval vodní příkop (obr. 1-3). Je zajímavé, že příkop obepínal celý jižní boční díl souboru a toto městiště bylo tedy sou­částí středověké tvrze. Nelze dokonce vyloučit, že v této poloze nejblíže kostela se původně nalézalo prvotní panské sídlo v obci. Kamenné valené klenby v su­terénech této části s otisky širokých šalo vacích prken, jsou nejstarší mi zjiště­nými klenebními konstrukcemi v dnešním areálu, a pokud nejsou starší, tak jistě ne o mnoho mladší než věžové jádro uprostřed souboru. Tuto tzv. "vlastní tvrz" uprostřed souboru tvoří obdélné stavení na půdorysu zhruba 10x24 m, původně ve zdivu dvoupatrové, s širokou vpadlinou ve střed­ní třetině severního boku. Dochovaná okénka s okosenými hranami, čelní okno s přetínavými profily a klíčové střílny v jednotně budovaném zdivu, kla­dou stavbu do pozdní gotiky konce 15. stol. Povrchový průzkum současného stavu nemohl prokázat, že tu bylo použito starší stojící zdivo. (Ve spodním dílu západního čela má sice vnější zdivo poněkud jinou vazbu, v téže úrovni byl tu však do nárožní armatury druhotně vsazen okosený kvádr.) Spíše se zdá, že v obvodu staršího tvrziště, s případným dochováním částí starších ob­jektů, dal některý z Hochauserů vyzdvihnout své kopistské sídlo jako novo­stavbu. Vpadlině na severním boku, jejíž smysl není dosud zcela jasný, odpo­vídalo troj dělení dispozice; hlavní vstup do objektu se předpokládá uprostřed vpadliny v úrovni 1. patra dochovaným cihelným půlkruhovým portálkem, jehož špalety pod segmentovým záklenkem jsou ovšem otevřeny směrem z bu­dovy. Tento vstup, více než 4m nad dnešním dvorem, vynucoval si nutně ně­jakou vnější schodišťovou konstrukci, můstek nebo schodišťový objekt, který později nahradila přístavba, kolmo vsunutá do vpadliny, po níž se dochoval otisk štítu sedlové střechy. V r. 1543 získává Kopisty, tj. tvrz, poplužní dvůr s podacím kostelním atd. město Most, v jehož majetku zůstávají až do zrušení poddanství. Tvrz se 12 13 Obr. 2a, 2b. Kopisty - půdorys suterénu o přízemi bývalé tvrze ve stavebné historické analýze: husté mříž­ky znáči zdivo gotické, mřížky kolmé ke konstrukci - renesanční, šikmá šrafura - barokní, šikmé dvojčáry -klasicistní, ostatní zdivo je novodobé. Přerušovaná šrafura označuje zařazení hypotetické (F. Kasička). tehdy zřejmě stala přímou součástí hospodářského dvorce, sloužila snad na­dále jako obydlí členů správního aparátu i jako hospodářská budova. Rene­sanční zásahy tu již nelze spolehlivě vymezit. Možno se pokusit pouze hypo­teticky spekulovat se skladbou a hmotnostní konstrukcí, přistavěných k bokům hlavní budovy. V 16. století patrně vznikla zmíněná přístavba, vklíněná do vpadliny uprostřed severního boku věžového jádra. Rovněž dnešní přístavba podél jižního boku hlavní budovy vykazuje vznik nejméně ve dvou fázích, z nichž starší může být ještě předbarokní. V tomto případě stojí za povšimnutí možnost existence křížové půdorysné formy tvrze v 16. století, kdy k hlavní vysoké obdélné hmotě přiléhaly uprostřed obou boků menší, téměř čtvercové přístavky. 14 Obr. 3. Kopisty - průčelí bývalé tvrxe smírem k náměstí (F, Kaiiíka). Zvláštní situaci zaujímá v souboru tvrze bývalá pivovarská varna - pra­videlný obdélný objekt, na jehož nároží zjistil starší průzkum (Mencl, 1967, SÜPPOP) asi do výšky 2 m kvádrovou armaturu. Z této okolnosti bylo vyvo­zeno, že se tu jedná o kdysi samostatně stojící gotické hospodářské stavení. Naše závěry, potvrzené průzkumem sondážním, se s tímto stanoviskem ne­ztotožňují. Poloha objektu již zjevně nerespektuje historický obvod tvrze, s velkou pravděpodobností zasahuje do bývalého příkopu a svou orientací se váže spíše ke správní budově dvora. Z těchto důvodů klademe spodní zdivo varny nejdříve do doby po r. 1543, kdy se staly Kopisty majetkem Mostu a tvrz ztratila funkci panského sídla. Další stavební fáze jsou tu již poměrně snadno čitelné. Větší stavební zá­sahy si po r. 1656 vynutilo zřízení pivovaru, který byl v provozu až do konce minulého století. Již v 17. století tu vzniká klenutá sušárna, do provozu bylo zapojeno i původně samostatné starší křídlo proti kostelu. U vlastní budovy tvrze došlo k přepatrování pro účely sladové půdy a objekt získal nový krov s dnešními cihlokamennými štíty. Základní klasicistní zásahy vycházejí z porov­nání katastrálních map z let 1780 a 1842 a z rozboru dnešní dispozice: Především tu byly stavebně zceleny objekty po jižní straně vlastní tvrze proti kostelu, na druhé straně dostavěno přilehlé starší křídlo a částečně nově překlenut suterén. Poslední úpravy měly již jen charakter účelových adaptací.

zdroj: Průzkum objektů v Mostecké uhelné pánvi - areál tvrze a kostela v Kopistech FRANTIŠEK KASIČKA